JSME GARANTEM PRŮVODCE NATIONAL GEOGRAPHIC

JSME LICENCOVANÍ SPECIALISTÉ NA AUSTRÁLII

mapa austrálie

Austrálie

Nejjedovatější hadi na světě

Na suchých místech ve vnitrozemí Austrálie žijí ty nejjedovatější druhy hadů celé planety. Z 25 nejjedovatějších hadů na světě jich žije 21 právě v Austrálii.  Aby dokázali přežít v extrémních pouštních podmínkách, musí umět šetřit energií, a tak za sebe nechávají pracovat svůj jed. 

Australský kontinent má velice bohatou a neobvyklou hadí faunu, která se diametrálně odlišuje od okolního světa - ostatně jako i ostatní fauna Austrálie. Ze 143 druhů zde žijících hadů je jenom 11 druhů užovkovitých, ačkoliv na všech ostatních kontinentech užovky dominují. Zato zde žije 65 druhů korálovcovitých hadů, což je plná třetina jejich celosvětového počtu. Tito hadi využili vhodných podmínek a absenci přirozených predátorů a osadili téměř každý volný biotop.

Austrálie se tak stala kontinentem, kde se vyskytuje nejvíce druhů jedovatých hadů na světě.


TAIPAN VELKÝ - ŽIJE V ODLEHLÝCH POUŠTNÍCH OBLASTECH

Nejjedovatějším hadem na světě je TAIPAN VELKÝ (Inland Taipan), který dorůstá délky až 2 metrů. Taipan loví obvykle ve dne, s výjimkou velmi teplého počasí - to loví v noci. Jeho kořistí jsou krysy a myši, a proto ho přitahují stodoly a farmy.

Většinou se nechová agresivně, pokud není zahnán do kouta nebo napaden - v takovém případě však může rychle zaútočit a způsobit několik smrtelných uštknutí.

Taipan velký má takové množství jedu, které by usmrtilo až 100 osob. Své oběti si vyhledává svým naprosto jedinečným čichem. Hlavní složkou jedu taipana jsou neurotoxiny, které způsobují naprosté ochabnutí svalů, tedy i dýchací soustavy, což následně vede k udušení oběti.


PAKOBRA VÝCHODNÍ - ÚTOČNÝ HAD

Daleko nebezpečnější je však PAKOBRA VÝCHODNÍ (Brown snake). Tento druhý nejjedovatější had světa je totiž daleko útočnější než taipan.

Tento druh hada je aktivní hlavně ve dne, kromě velmi teplého počasí.  Brown snake klade 10 až 35 vajec. Mladí jedinci jsou tmavě šedě nebo černě páskovaní a mají široký černý pás na hlavě. Po třech letech tyto pásy zmizí a dospělí jedinci mají obvykle jednotnou barvu, světle nebo tmavě hnědou, oranžovo-žlutou nebo dokonce černou.

Tvar těla je zaoblený a hlava není zřetelná. Průměrná délka tohoto druhu je 1,5 metru, avšak zaznamenaná rekordní délka činila 2,4 metru. Jeho potravou jsou krysy, myši, ptáci, ještěrky nebo další hadi. Tento druh hada se nachází všude na východní polovině Austrálie, s výjimkou Tasmánie.

Byl také zaznamenán na Nové Guinei, kam byl zavlečen člověkem. Když pakobra útočí, stočí se do tvaru písmene "S" a zvedá se ze země. Udeří rychle, s otevřenou tlamou, jelikož má relativně krátké jedové zuby (3 mm). Toxiny jejího jedu snižují srážlivost krve a způsobují vnitřní krvácení.


PAKOBRA PÁSKOVANÁ - ŽIJE NA VÝCHODNÍM POBŘEŽÍ

Dalším z nebezpečných druhů hadů je PAKOBRA PÁSKOVANÁ (Tiger snake). Tento druh hada je aktivní za teplých letních večerů, je lákán farmami a domy na okraji měst, kde chytá myši a krysy. Tento druh hada se nachází na severovýchodním pobřeží Austrálie, východní části NSW, ve Victorii, Tasmánii a části South Australia.

Protože sem patří jedny z nejobydlenějších oblastí Austrálie, je uštknutí pakobry páskované nyní jedním z nejobvyklejších, po brown snake. Pokud pakobru vyrušíte, může zploštit krk na ukázku pohrůžky. Většinou udeří nízko nad zemí. Pakobra preferuje bahnité nebo bažinaté půdy.

Loví žáby podél bystřin, řek a přehrad. Tento druh hada dosahuje v průměru 1 metru, má zploštělou hlavu, dospělí jedinci jsou obvykle páskovaní a jejich barva může být od světle žluté po téměř černou. Příležitostně může páskování chybět, což vede k těžkostem s identifikací tohoto druhu.


NEJJEDOVATĚJŠÍ HADI NA SVĚTĚ - ZAJÍMAVOSTI

Ne všichni hadi se pro úspěšné rozmnožení musí nutně pářit. V Austrálii žije druh primitivního hada - SLEPÁK BRAHMÁNSKÝ (Ramphotyphlops braminus), který je jediným známým, partenogeneticky se rozmnožujícím hadem na světě.

U tohoto druhu se vyskytují pouze samice, které v době dospívání začnou automaticky klást oplozená vejce, aniž se předtím pářily. Z těchto vajec se však vylíhnou zase jenom samice, které jsou dokonalými genetickými kopiemi svých matek. Tato zajímavá hříčka přírody však nemá z dlouhodobého hlediska příliš naděje na úspěch. Genetická variabilita, tak důležitá pro přizpůsobování měnícím se životním podmínkám, zde totiž úplně chybí.


NÁŠ TIP:

Hadi jsou nejnebezpečnější na jaře v období spánku.

Omezit pravděpodobnost hadího uštknutí v Austrálii lze účinně pomocí několika jednoduchých principů např.:

  1. když už necháte přes noc venku boty (nebo i jinou věc), vždy je nejdříve pečlivě vyklepejte, než do nich strčíte nohu nebo ruku,
  2. nenechávejte otevřený stan, vždy zapněte alespoň moskytiéru,
  3. díry ve vnitřním dílu stanu co nejdříve zašijte nebo zalepte,
  4. dobře si vše předem prohlédněte, nešťourejte do "myších" děr v zemi, někteří pavouci či hadi takto bydlí,
  5. nesahejte tam, kam pořádně nevidíte, pozor na předměty sbírané ze země,
  6. na túry do buše je dobré si vzít pevné boty a plátěné návleky pod kolena (jako na běžky),
  7. neběhejte ve vysoké trávě nebo jiném porostu, raději choďte pomaleji, dupejte a dobře se dívejte pod nohy.

UPOZORNĚNÍ:

Nic není tak hrozné, jak se na první pohled zdá, a v Austrálii to platí dvojnásob. Jelikož jsme spoustu míst v Austrálii osobně procestovali, máme i osobní zkušenosti, jak se v přírodě chovat a věřte, že při dodržování základních principů (viz výše) se Vám nic hrozného při Vaší návštěvě Austrálie nestane.

Málokdo z nás se s australskými hady potkal tváří v tvář, a to po australském kontinentu cestujeme už několik let. A navíc, pokud sečteme počty obětí všech australských nebezpečných tvorů, není to ani zlomek toho, co mají na svědomí dopravní nehody či následky kouření.